LymfedémLymfatický otok

Léčba

Základním předpokladem úspěšné léčby je samozřejmě stanovení správné diagnózy. Tento předpoklad se zdá být tak samozřejmý, že jeho zdůrazňování  se jeví jako zbytečné. Opak je však pravdou. Právě proto, že otok v nejširším slova smyslu je natolik častým příznakem řady lokálních i systémových chorob, není mu obvykle věnována dostatečná pozornost především z hlediska diferenciálně diagnostického. Pokud není stanovena správně příčina otoku (v řadě případů může být i více příčin, které se kombinují nebo řetězí, to znamená, že jedna vyvolává druhou) není možno očekávat  dostatečný léčebný výsledek.

Za zlatý standard léčby primárního i sekundárního lymfedému je dnes celosvětově považována „Komplexní dekongestivní terapie“ (CDT – Complex Decongestiv Therapy) doplněná dlouhodobou farmakoterapií.  Ve zcela přesně indikovaných případech přichází v úvahu i léčba chirurgická.

Pevnou součástí komplexní léčby pacienta s lymfedémem by měla být psychoterapie zaměřená  na získání důvěry pacienta a jeho spolupráce v procesu léčby. V důsledku estetického handicapu a v případě sekundárního lymfedému i  vzhledem k nádorovému onemocnění se mohou objevit psychické  problémy (deprese, úzkost, partnerské problémy, sexuologické problémy, exhausce).

Standardní léčbu lymfedému, jak je výše uvedena, mohou doplňovat podpůrné  léčebné postupy (magnetoterapie, laserterapie, elektroterapie, diatermie, vibrace, přístroje k pasivním pohybům, ultrafialové boxy, O2 a CO2 terapie a některé další.

S těmito léčebnými postupy však není dostatek klinických zkušeností a pokud jsou použity, tak pouze zkušeným lymfologem resp. lymfoterapeutem.