• LymfedémLymfatický otok

    Komplexní dekongestivní terapie

    (CDT – Complex Decongestiv Therapy)

    Cílem fyzioterapie lymfedému je především podpora dosud zachované resorpční schopnosti lymfatického systému, podpora jeho transportní funkce a udržení dosažené redukce objemu  pomocí kompresivního bandážování a návleků.  CDT v léčbě  lymfedému dosahuje výborné výsledky především díky technice manuální lymfodrenáže vypracované  Vodderem v  60.letech 20.století a dále intenzivně rozvíjené řadou dalších lymfologů a lymfoterapeutů. Kvalitní CDT vyžaduje dobře vyškolený tým odborníků – lymfoterapeutů. Maximální úspěch léčby lze docílit pouze při aktivním přístupu pacienta i členů rodiny.

    Základem fyzioterapie lymfedému je „Komplexní dekongestivní terapie“, která zahrnuje 4 hlavní léčebné procedury.

    Manuální lymfodrenáž (MLD nebo též manuální mízní drenáž) je jemná technika, při které ruka lymfoterapeuta vyvíjí velmi malý tlak na kůži a pod ní uložené měkké tkáně postižené lymfedémem. Tím dochází ke zvýšení resorpce lymfy a jejímu posunu lymfatickými cévami. Dochází též ke stimulaci buněk produkující proteolytické enzymy, které jsou nezbytné k rozkládání (proteolýze) bílkovin (proteinů) hromadících se ve tkáních. Cílem MLD je přesun tekutiny z lymfedematózní tkáně k funkčním lymfatickým kapilárám a pak dále do lymfatických cév a uzlin Manuální lymfodrenáž by měla být vždy pacientovi příjemná a po jejím skončení by měl cítit ústup obtíží, které provázejí lymfedém. MLD nikdy nesmí bolet!!! Manuální lymfodrenáž musí provádět proškolený kvalifikovaný odborník – lymfoterapeut. V opačném případě může dojít i ke zhoršení stavu.

    Přístrojová mízní drenáž  (přístrojová sekvenční lymfodrenáž) je metoda, která pomocí nafukovacích vícekomorových vaků doplňuje manuální mízní drenáž. Přístrojová lymfodrenáž je založena na přerušované kompresi končetiny a vytváření tlakové vlny, která podpoří jak lymfatický tak i žilní systém. Popis přístroje naleznete na http://www.lymfoven.cz Měla by navazovat na manuální lymfodrenáž  respektive jejímu každé mu použití by mělo  předcházet uvolnění spádových  mízních uzlin. V opačném případě může dojít ke komplikacím. Přístrojová lymfodrenáž  by měla být prováděna na specializovaných pracovištích proškoleným odborníkem – lymfoterapeutem. Vždy by měla být doporučena a kontrolována lékařem-lymfologem. Pokud je pacient  nebo rodinný příslušník dostatečně zaškolen v použití přístroje, může být přístrojová mízní drenáž prováděna i v domácí léčbě.

    Kontraindikace manuální a přístrojové lymfodrenáže 

    • záněty kůže a měkkých tkání včetně zánětu žil a to zejména v oblasti, která má být podrobena léčbě (např. růže)
    • hnisavé kožní rány a vředy
    • nedoléčené nebo recidivující nádorové onemocnění
    • zvýšená funkce štítné žlázy (hyperthyreóza)
    • srdeční selhávání
    • nestabilizované bronchiální astma a chronická bronchitida
    • nestabilizovaná ischemická choroba srdeční (ICHS)
    • nestabilizovaný vysoký krevní tlak (hypertenze)

    Kompresivní bandáž (jednoduchá a vícevrstevná)

    Komprese krátkotažnými obinadly je naprosto nezbytnou součástí Komplexní dekongestivní terapie lymfedému a to zejména v počáteční fázi léčby, kdy se snažíme o rychlou redukci objemu. Kompresivní bandáž ať již jednoduchá nebo vícevrstevná vyžaduje praktickou zkušenost a měl by ji  provádět školený odborník – lymfoterapeut. Ten může zaškolit nemocného resp. rodinného příslušníka, tak aby mohla být bandáž přiložena doma. Bandáž se přikládá od prstů (jednotlivé prsty), následně je na končetinu přiložena speciální  bavlněná „punčocha“, na ni může být  přiložen molitanový obvaz a v některých místech mohou být přiloženy speciální tuhé podložky (inleje). Pak je přiloženo krátkotažné kompresivní obinadlo. Bandáž je obvykle přiložena na 24 hodin. Pak následuje manuální resp. přístrojová lymfodrenáž a znovu přiložení bandáže.

    Kompresivní návleky

    V udržovací fázi Komplexní dekongestivní terapie můžeme nahradit kompresivní bandáž kompresivními návleky. Ty musí být zhotoveny ze speciálního materiálu, který nedráždí kůži, vytváří dostatečnou a dynamickou kompresi ve všech místech postižených lymfedémem. U některých pacientů a pro některé lokality můžeme použít návleky konfekční v atypických či nestandardních případech můžeme nechat ušít kompresivní návlek na míru. Podle současných předpisů zdravotních pojišťoven má pacient právo na nový návlek 1x za 6 měsíců. Existují samozřejmě důvody, kdy je třeba zajistit návlek častěji. V takovém případě se musí pacient dotázat na své příslušné zdravotní pojišťovně nebo si musí návlek uhradit sám.

    Někteří pacienti nemohou používat ani návleky na míru. V takovém případě se každodenně musí bandážovat krátkotažnými elastickými obinadly.

    Je třeba dát pozor, aby se návlek „nezařezával“ v některých místech (nejčastěji loket, zápěstí), protože by mohl zhoršovat lymfedém pod zářezem. Pokud k tomu dojde, musí neprodleně upozornit lymfoterapeuta nebo ošetřujícího lékaře.

    Hygiena kůže

    Kůže chrání náš organizmus od všech útoků zevního prostředí. Obranyschopnost kožního krytu je však v místech s porušenou lymfatickou drenáží výrazně oslabena. O to více je třeba jí věnovat péči. Ta spočívá především v ochraně kůže před jakýmkoli poraněním (rána je branou pro infekce do organizmu), dostatečnou hydratací organizmu jako celku, zvláčňování kůže pleťovými mléky a krémy (s kyselým pH). Zejména na dolních končetinách je nutná okamžitá léčba sebemenších poranění, plísňových onemocnění apod.

    Jakékoli poškození kožního krytu výrazně zvyšuje  riziko zhoršení lymfedému.

    Úprava životního režimu

    Člověk s lymfedémem bez ohledu na jeho původ (primární nebo sekundární) by měl „optimalizovat“ svůj životní rytmus a styl tak, aby eliminoval pokud možno všechny faktory, které neúměrně zvyšují  nároky na činnost lymfatického systému. Je však třeba mít na paměti, že přiměřená svalová zátěž podporuje přirozenou resorpci a odtok lymfy. Vždy by však taková fyzická aktivita měla být prováděna při zajištěné zevní kompresi.

    Měl by být normální přísun tekutin, ale bez zvýšeného přívodu některých solí,  především sodíku  (Natrium). Je proto třeba vyloučit potraviny s vysokým obsahem soli, některé minerální vody s vyšším obsahem sodíku apod.

    V teple (a to i v sauně, v teplé vodě apod.) dochází ke zhoršení otoku. Podle toho by měla být plánována dovolená, pobyt u moře apod.

    Speciální cvičení

    Pohybová cvičení pod odborným dohledem, plavání a zejména nácvik „správného“ dýchání zlepšují tok lymfy. Proto jsou nedílnou součástí každodenní péče u člověka s lymfedémem. Cvičení by mělo být zásadně  prováděno v přiložené zevní kompresi.

    Balneoterapie (lázně)

    Pokud člověk s lymfedémem jede do lázní, měl by navštívit svého lymfologa a poradit se s ním o zařazení či naopak vynechání určitých lázeňských procedur. Při nevhodném postupu by mohlo dojí ke zhoršení lymfedému. Pokud jsou procedury správně ordinovány, pak pobyt v lázních může výrazným způsobem zlepšit stav lymfedému i celkovou kondici nemocného.